MOŽNOSTI VYUŽITÍ OSOBNÍHO POČÍTAČE PŘI VÝUCE LITERATURY
© Radek Sárközi, předneseno na semináři Změny výuky literatury v souvislosti se současnými tendencemi proměn společenského života, který pořádala katedra bohemistiky PF UJEP v Ústí nad Labem 27.9.2001


Tabule, křída, sešit, pero, učebnice - to jsou nejrozšířenější pomůcky, které se používají při výuce už stovky let. Moderní doba ale přináší nové technologie a vynálezy. Do jaké míry mohou proměnit výuku? Na to se pokusím odpovědět ve svém článku Možnosti využití osobního počítače při výuce literatury. Nejdříve se zaměřím na problémy spojené s využíváním počítačů ve škole, potom na konkrétní způsoby využití počítače při výuce literatury a nakonec se zamyslím nad možnostmi budoucího vývoje v této oblasti.

Hlavní problémy spojené s využíváním počítačů ve škole

Pokud jde o využití počítačů ve škole, považuji za nejdůležitější následující problémy:
1) Řada učitelů neumí počítač ani zapnout.
2) Některé školy nemají počítačové učebny.
3) Žáci si často informace získané z internetu neověřují.
4) Státní instituce nepodporují kvalitní projekty zaměřené na elektronické publikování.

Nedostatečná počítačová gramotnost učitelů
Využívání počítačů1 při výuce naráží na řadu překážek. Největší je nízká počítačová gramotnost učitelů. Jen málo učitelů dokáže plně využít všechny možnosti počítače. Řada z nich ho nevyužívá vůbec. Ostatní na něm připravují pouze zadání delších testů. Počítač přitom "umí" mnohem víc!
Východiskem ze současné situace by mohly být speciální kurzy pro učitele humanitních předmětů, které povedou učitelé výpočetní techniky. Také příprava všech budoucích učitelů na vysokých školách by se měla rozšířit o výuku počítačové gramotnosti. Mezinárodně uznávaným standardem v této oblasti je certifikát ECDL (European Computer Driving Licence). Doporučuji proto zařadit přípravné semináře k jeho získání do současných učebních plánů pedagogických fakult. Výhledově by ale tento certifikát (nebo jeho obdobu) měli získávat už středoškoláci a možná ještě lépe žáci základních škol. Počítačová gramotnost se totiž stává základní dovedností, bez které se lidé jen těžko prosazují na pracovním trhu.

Špatné vybavení počítačových učeben
Vybavit počítačovou učebnu nejmodernější technikou je velmi nákladné. Vždyť jde řádově o statisíce korun! Málokterá škola má dostatek finančních prostředků, a proto se nemůžeme divit, že existuje řada učeben bez kvalitní tiskárny, počítače nejsou propojeny sítí a žáci nemají přístup k internetu. Také hardwarové i softwarové vybavení bývá velmi zastaralé.
Stát sice v této oblasti podniká určité kroky, ale dosud nedal peníze ani na jednu počítačovou učebnu. Vše se neustále protahuje a oddaluje. Proto není divu, že se někteří ředitelé rozhodli obětovat finanční prostředky na chod školy a vybavit počítačovou učebnu novými stroji.
O počítači v každé třídě si ovšem mohou nechat zdát i ty nejlépe vybavené české školy, přestože na západ od našich hranic jde o běžný standard…
Státní informační politika by měla tuto situaci částečně napravit, ale peněz ve školství nebude nikdy dost. Každá škola bude muset hledat další zdroje. Např. sponzorství a grantové programy.

Rozkolísaná kvalita informací na internetu
Nástup internetu způsobil malou revoluci v práci s informacemi. Prostřednictvím webových stránek lze za velmi nízkých nákladů publikovat obrovské množství dat. Nikdo ale nehlídá jejich kvalitu. Objevila se řada výborných stránek, ale také stovky stránek s nekvalitním obsahem. Jejich tvůrci si neuvědomují, že si nestačí osvojit technické základy výroby webu. Mnohem důležitější je, aby publikovali kvalitní a ověřené informace. Desítky studentů dnes zveřejňují svoje referáty, seminární práce a vypracované maturitní otázky a ani je nenapadne, že jejich vzdělání je zcela nedostatečné pro takovou práci. Jejich výtvory pak obsahují řadu věcných chyb a i jazyková kultura těchto textů je velmi nízká.
Další studenti zase pilně stahují tyto práce z internetu a na hodinách je vydávají za vlastní. V lepším případě učitel jejich "pracovní postupy" odhalí, ale někdy jen opraví věcné chyby a nenapadne ho, že by student podváděl. V nejhorším případě pak dostává žák výbornou, i když jediné, co udělal, bylo, že navštívil počítačovou učebnu, do okna vyhledávače napsal slova "Kosmova kronika", kliknul myší na jeden z odkazů a stránku vytiskl.
V této oblasti by mohly vysoké školy pomoci nejvíce, ale zatím nedělají nic. Každá katedra by měla zveřejňovat co nejvíce materiálů na svých internetových stránkách. Především referáty a seminární a diplomové práce studentů, ale i hodnocení internetových stránek z příslušných oborů (na rozdíl od učebnic a odborných publikací totiž chybí na internetu kritická reflexe a publikované příspěvky se nelektorují). Laťka kvality by se tím posunula velmi vysoko a žáci základních i středních škol by měli k dispozici kvalitní a ověřené zdroje informací.

Nedostatečná podpora projektů orientovaných na využití počítačů
Proč je na internetu tolik nekvalitních informací? Je to proto, že v Čechách neexistují oficiální projekty a grantové programy, které by podporovaly webové stránky s kvalitním obsahem. Máme veřejnoprávní televizi a rozhlas, kulturní časopisy dotované státem, ale nic podobného v oblasti internetu neexistuje. Možná proto, že jde o příliš nové médium, možná je na vině nízká počítačová gramotnost a povědomí o internetu.
Podobná situace je i v oblasti multimediálních výukových programů na CD-ROMech. Vydávají je pouze komerční subjekty za účelem zisku. Tvorba takových produktů je ale daleko náročnější a nákladnější než vytváření internetových stránek, a proto vzniká mnohem méně amatérských multimédií s nekvalitním obsahem.
Ministerstva školství a kultury by měla začít vypisovat zvláštní grantové programy pro oblast elektronického publikování.

Závěr
Popsané problémy znemožňují počítač plně využít na většině českých škol. Přesto doporučuji učitelům všech předmětů vzít studenty alespoň jednou do počítačové učebny a vyzkoušet s nimi trochu jiný způsob výuky. Hodiny v počítačové učebně totiž mají vysokou motivační hodnotu. Mladí lidé mají většinou k výpočetní technice velmi pozitivní vztah a rádi si vyzkouší netradiční formy práce.

Způsoby využití počítače při výuce literatury

Výuka češtiny v sobě zahrnuje velké množství kompetencí. Všechny požadované dovednosti a znalosti si ovšem může student osvojit i bez použití počítače. Přesto se ale domnívám, že existují činnosti, které si o využití počítačů přímo říkají. Počítač může využívat také učitel, a to v následujících oblastech:

1) Využití výukových programů a elektronických encyklopedií
2) Zpracovávání příprav k hodinám a tvorba výukových materiálů
3) Vyhledávání informací na internetu
4) Elektronická komunikace
5) Tvorba elektronických prezentací a počítačová příprava tiskovin

Využití výukových programů a elektronických encyklopedií
Jedním ze způsobů jak zpestřit hodiny literatury je využití výukových CD-ROMů a elektronických encyklopedií. Na českém trhu se jich ale zatím mnoho neobjevilo. Vytvářejí se hlavně programy určené k procvičení mluvnice a pravopisných pravidel.
Vydané literární CD-ROMy lze rozdělit do tří okruhů - elektronické verze knih (např. Česká literatura po roce 1945, Lexikon české literatury (A-Ř) a Česká knihovna), přípravné kurzy k maturitě (Maturita v kostce - literatura a Připravujeme se k maturitě z českého jazyka) a prezentace věnované jednomu populárnímu spisovateli (např. Franz Kafka žil v Praze a Škvorecký). Vycházejí tedy hlavně tituly, u kterých je naděje, že budou komerčně úspěšné (maturita a populární autoři), nebo tituly, jejichž vydání je spojeno s minimálními náklady (elektronické verze už hotových knih).
Učitel si v těchto encyklopediích může rychle vyhledat důležité informace pro svůj výklad, ale mnohem přínosnější je, když tyto informace budou hledat sami studenti. Existují i programy, které umožňují takové multimediální encyklopedie vytvářet. Žáci by v nich tedy mohli dělat vlastní výkladové texty na zadané téma. Jde však o projekty velmi náročné na čas a málokterá škola disponuje odpovídajícím softwarovým vybavením a učiteli znalými této práce...

Zpracovávání příprav k hodinám a tvorba výukových materiálů
K tomuto účelu se asi používá počítač nejčastěji. Učitelé si vytvářejí testy a opisují texty, které budou s žáky rozebírat na hodinách. Opět by bylo ale mnohem efektivnější přenést tuto činnost na samotné žáky. I tak se dá opakovat učivo: vymyslete test tří různých obtížností na romantismus, vytvořte experimentální báseň atd. Někteří učitelé studenty dokonce učí dělat "taháky", prý se tím leccos naučí a zopakují si základní látku, já to ale považuji za morálně nepřípustné.

Vyhledávání informací na internetu
Už jsem se zmínil o skutečnosti, že na rozdíl od encyklopedií, učebnic i CD-ROMů je na internetu řada neověřených informací. Existuje tedy velká pravděpodobnost, že tyto informace budou nepřesné, ba přímo zavádějící. Právě učitel by měl studentům demonstrovat, že informace z některých internetových zdrojů mají velmi nízkou kvalitu. Nejlepší je srovnat informace z tištěné encyklopedie a encyklopedie na internetu (např. Ottův slovník naučný a www.diderot.cz) nebo referát, který na internetu vystavil nějaký student, s medailonem autora v učebnici (např. www.referaty.cz a Kouzelné zrcadlo literatury II).
Studenti často používají nedůvěryhodné zdroje a informace si neověřují. (Stalo se mi například, že si student vytiskl z internetu referát o Kosmově kronice a tvrdil, že je veršovaná, psaná česky a špatně uvedl i dobu, kterou popisuje.) Na internet totiž může dát kdokoliv cokoliv. Dokonce se v souvislosti s internetem začal používat novotvar "anarchitektura", což je slovní hříčka, která velmi dobře vystihuje podstatu internetu.
I v případě internetu je lepší, když informace vyhledávají a třídí samotní studenti, než aby to dělal učitel během přípravy na hodinu a svým žákům předával jen hotová fakta. Zadání může znít: Co je na internetu o Karlu Hynku Máchovi? Které informace z dané internetové stránky o Čapkovi jsou pravdivé a které ne? Najděte pět nejlepších webů o literatuře a zdůvodněte, proč jste vybrali právě tyto stránky.

Elektronická komunikace
E-mail, News, elektronické konference, chat, ICQ, NetMeeting - to jsou nejznámější způsoby elektronické komunikace. Učitelé je mohou využít hlavně ke konzultování problémů a vzájemné výměně nápadů. Bohužel na internetu není žádná diskuzní skupina pro učitele (natož pro češtináře) - zřejmě nemají chuť předávat si zkušenosti touto formou…
Studenti mohou vyzkoušet jazykovou poradnu, která je na stránkách Ústavu pro jazyk český AV ČR (www.ujc.cas.cz) nebo mohou poslat svoje literární dílko na velmi navštěvovaný web Písmák (www.pismak.cz) a sledovat ohlasy čtenářů.

Tvorba elektronických prezentací a počítačová příprava tiskovin
Pomocí počítače lze vytvářet velmi efektní prezentace, které mají až profesionální vzhled. I student, který si osvojil pouhé základy práce s jakýmkoli textovým editorem, může vytvořit plakát či knihu. Pokročilejší uživatelé počítače mohou (v souladu s principy pragmatického školství a projektového i skupinového vyučování) vytvářet různé pozvánky, školní časopis, ročenku a další tiskoviny. O trochu náročnější je vytváření prezentací, které zůstávají v elektronické podobě. Sem patří WWW stránky a prezentace ve speciálních programech jakým je např. PowerPoint.
Cílem by nemělo být, aby studenti vytvářeli nádherné prezentace lahodící oku. Studenti by se měli naučit zpracovávat informace - vybírat to nejdůležitější nebo nejzábavnější, přehledně vše ztvárnit, ověřit pravdivost, efektivně si rozdělit úkoly ve skupině atd.
Kromě prezentací, které se týkají probírané látky, mohou studenti vytvořit sborníček literárních textů nebo vydávat školní časopis. Vyzkouší si tak na vlastní kůži, kolik práce dá dokončit podobnou publikaci, a zjistí, co všechno se musí naučit.
S nástupem internetu je spojen i zcela nový způsob organizace textů - hypertext. Lineární čtení (vypravování), které se zrodilo spolu s literaturou už ve starověku, bylo nahrazeno "surfováním" - čtením paralelním. Všechny elektronické texty na internetu jsou propojeny hypertextovými odkazy, což umožňuje čtenáři "přeskočit" na text zcela jiný, a to i v polovině věty! Hypertext se nevyužívá pouze na internetu, ale také v multimediálních encyklopediích. Usnadňuje čtenáři vyhledávání informací, ale zároveň zbavuje autora možnosti plně řídit čtenářův "pohyb" textem. Internetový "surfař" si brzy na tento způsob čtení zvykne a vyžaduje krátké hutné texty propojené velkým množstvím odkazů. Dlouhé lineární texty ho nudí, a proto se hypertexty atomizují. Velký příběh nahrazuje krátká historka, podrobný výklad stručná informace.
Studenti se s hypertextem setkávají velmi často, a proto se postupně proměňuje jejich postoj ke čtení. Jsou nesoustředěnější a četba delších textů jim dělá větší problémy než v minulosti. Základní poučení o hypertextu mohou studenti získat v hodinách výpočetní techniky nebo slohu (zpracování informací), v hodinách literatury mohou vytvářet hypertextové povídky a další umělecké texty po vzoru Města Markéty Baňkové (mesto.avu.cz). Mohou napsat příběh se dvěma konci atd.

Budoucnost

Většina projektů, o kterých jsem psal, se zatím na školách nerealizuje. Ale až se podaří odstranit nejzávažnější příčiny, které vedou k tomu, že se počítače ve výuce příliš nepoužívají, promění se způsob výuky na většině škol. Nepůjde o žádnou revoluci. Spíše o oživení hodin, a to nejen literatury.
Pokud budou mít žáci k dispozici počítač napojený na internet v každé třídě, mohou rychle srovnat kvalitu a množství informací, které jim nabízejí klasické knihy (encyklopedie a učebnice) a elektronické publikace (CD-ROMy a internet). S rostoucím počtem uživatelů počítačů bude růst i počet kvalitních výukových programů. Kvalita internetových stránek se ale asi radikálně nezlepší. Jenom se vydělí zdroje kvalitních informací - ty budou nejnavštěvovanější.
Běžnou formou učení se také stane e-learning2, který se pomalu šíří na zahraničních univerzitách.

Přílohy:


Literární portály a vyhledávače
Č.T.E. (www.cuni.cz/cte) - České texty elektronicky
ČESKÁ LITERATURA NA INTERNETU (www.ceskaliteratura.cz)

Literární časopisy na internetu
Vydávání neziskových časopisů na internetu je východiskem z finanční krize, která tento sektor sužuje. Náklady na výrobu jsou totiž vzhledem k tištěné podobě minimální a pohybují se ve stovkách korun oproti desetitisícům. Navíc se mohou dostat ke čtenářům po celém světě. Tuto skutečnost si bohužel neuvědomují redakce odborných časopisů, a proto na internetu žádný nenajdete. Tištěné literární časopisy jsou na tom lépe, ty většinou mají i elektronickou verzi:
ALUZE (aluze.hyperlink.cz)
HOST (www.hostbrno.cz)
LABYRINT (labyrint.net)
NEON (www.neon-mag.cz/) - již zanikl
NOVÉ KNIHY (www.noveknihy.cz)
SOUVISLOSTI (www.osf.cz/souvislosti)
TEXTY (www.inext.cz/texty)
TVAR (www.dobraadresa.cz/tvar)
WELES (www.weles.cz)
LITERÁRNÍ NOVINY - internetovou verzi zatím nemají
Existují i výhradně internetové literární časopisy, které nemají tištěnou podobu. Protože jich je obrovské množství a nejsou často příliš kvalitní, vybírám pouze nejznámější:
TOTEM (www.totem.cz) - nejnavštěvovanější literární časopis
DOBRÁ ADRESA (www.dobraadresa.cz)

Instituce
Internetovou prezentaci mají největší české knihovny a všechna univerzitní bohemistická pracoviště. Z dalších důležitých institucí vybírám tyto:
ČESKÝ LITERÁRNÍ FOND (www.nclf.cz) - nadace, která podporuje spisovatele a vydávání nekomerčních literárních děl a časopisů
LIBRI PROHIBITI (libpro.cts.cuni.cz) - knihovna exilové a samizdatové literatury
ÚSTAV PRO ČESKOU LITERATURU AV ČR (www.ucl.cas.cz)
ÚSTAV PRO JAZYK ČESKÝ AV ČR (www.ujc.cas.cz) - součástí stránek je jazyková poradna
OBEC SPISOVATELŮ - internetovou prezentaci zatím nemá

Spisovatelé
Nejnavštěvovanější česká stránka na toto téma:
LITERATURA KVALITNĚ (literatura.kvalitne.cz) - velmi obsáhlá bibliografie českých a světových spisovatelů, která obsahuje stovky jmen i stručnou charakteristiku nejvýznamnějších uměleckých směrů.
Na internetu je řada amatérských i profesionálních stránek věnovaných jedinému spisovateli:
ČAPEK KAREL (capek.misto.cz) - studentské stránky
DEML JAKUB (www.lf1.cuni.cz/~dcasl/Demlhome.html)
HRABAL BOHUMIL (hrabal.eunet.cz/hrabal/bh.htm) - profesionální stránky
KAFKA FRANZ (www.franzkafka.cz) - profesionální stránky
Také žijící autoři si nechávají dělat internetové prezentace:
KRCHOVSKÝ (www.hostbrno.cz/dodatky/krchovsky.html)

Literární texty
Na Internetu se množí projekty, které se zabývají zveřejňováním kompletních literárních děl. Tyto stránky někdy nerespektují platné autorské právo (celé dílo lze zveřejnit bez souhlasu autora nebo oprávněných dědiců až 70 let po jeho smrti; pro účely výuky lze zveřejnit ukázku z díla):
ATHENEUM (www.hyperlink.cz/atheneum)
CLAVIS MONUMENTORUM LITTERARUM (www.clavmon.cz) - prvotisky v češtině, latině a němčině
ČESKÁ ČÍTANKA (www.citanka.cz)
ČESKÁ LITERATURA NA INTERNETU (www.ceskaliteratura.cz)
Č.T.E. (www.cuni.cz/cte) - České texty elektronicky
INTERNETOVÁ KNIHOVNA (come.to/iknihovna)
LITERÁRVÁRNA (www.literarvarna.cz)
MÁCHŮV MÁJ (maj.kgb.cz)
SCRIPTORIUM (www.inext.cz/texty/Book/skript.html)
STŘEDOVĚKÁ POEZIE (mujweb.cz/www/okcitanie/literatura.htm)
VIRTUÁLNÍ KNIHOMOLNA (www.pismak.cz/knihomolna)

Nakladatelství a knihkupectví
Většina kamenných nakladatelství má vlastní komerční prezentace. Tyto stránky bývají velmi kvalitní a často na nich lze knihy přímo nakupovat. Totéž platí o internetových knihkupectvích a antikvariátech. S rozšířením internetu přišla novinka - knihy v elektronické podobě, které nemají tištěnou verzi:
PETROV (www.ipetrov.cz) - velmi pěkná prezentace
NAKLADATELSTVÍ LIDOVÉ NOVINY - internetovou prezentaci zatím nemá
NEKNIHY (www.neknihy.cz) - internetové nakladatelství, ve kterém lze koupit pouze knihy v elektronické podobě.
VLTAVA (www.vltava.cz) – elektronické knihkupectví s tištěnými tituly
Další projekty
Doporučuji k zhlédnutí tyto zajímavé internetové projekty:
CITÁTY (citaty.zde.cz) - přehledně rozdělené citáty významných osobností
ČESKÝ NÁRODNÍ KORPUS (ucnk.ff.cuni.cz) - vyhledávání slov v různých spojeních a významech
ČEŠTINA (www.cestina.cz) - komplexní web o různých kódováních češtiny
GUSTAV PRO JAZYK ČESKÝ (hradec.org/gustav) -veselá stránka o češtině, na které naleznete pravopisná pravidla i různé češtinářské perličky
MĚSTO (mesto.avu.cz) - slavný interaktivní literární projekt Markéty Baňkové - román, ve kterém může čtenář volit mezi nabízenými možnostmi svou verzi pokračování
NUDA (www.nuda.cz) - studentské časopisy na internetu
OSOBNÍ STRÁNKA RADKA KLEMPERY (members.tripod.com/~Klempera) - velmi zajímavá stránka s odkazy na důležité dokumenty jako Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Charta 77, Několik vět a mnoho dalších
PÍSMÁK (www.pismak.cz) - zde může kdokoliv okamžitě zveřejnit svůj literární text
POTÁPĚČ (www.inext.cz/texty/Frogman/index.html) - odkazy na zahraniční weby o literatuře rozdělené podle států.
PROMLKY (promlky.unas.cz/promlky.html) - literární výročí
REGULA PRAGENSIS (www.ecn.cz/regula) - známá recesistická literární řehole
U LOUTNY MARIGOLDOVY (www.marigold.cz) - zajímavá služba - psaní příležitostných básní na objednávku (narozeniny atd.)

Poznámky:

1) Pokud budu mluvit o počítači, budu mít na mysli běžné multimediální PC (osobní počítač se zvukovou kartou a mechanikou CD-ROM) připojené na síť LAN a Internet. Většina středních škol v Čechách už má alespoň jednu počítačovou učebnu vybavenou podobnými počítači, a pokud bude úspěšně dokončen vládní plán informační politiky, budou mít stejné podmínky i všechny základní školy.

2) E-learning (elektronická výuka) - tedy učení prostřednictvím internetu. Systém e-mailových a on-line kurzů, které může absolvovat žák třeba v Austrálii. Jeho učitel přitom může zůstat v Čechách.

Literatura:

Hausner Milan a Šebor Vít: PRO a PROTI: Počítače ve škole, Česká škola, http://www.ceskaskola.cz/r-art.asp/id=2608
Poznámka: zatím neexistuje bezpečný způsob citování z internetu. Problém je hlavně v tom, že internetové stránky velmi rychle zanikají nebo se mění jejich vnitřní struktura a názvy.
Petty Geoffrey: Moderní vyučování, z angl. přel. Štěpán Kovařík, Portál, Praha 96, 380 s.