Mladý děčínský básník a učitel na ústecké univerzitě Radek Fridrich připravil pro čtenáře už druhou knihu. Nese záhadný název PRA a vydalo ji malé nakladatelství Protis, které se specializuje na vydávání děl méně známých autorů.

Fridrich je expresionista, vrství na sebe fascinující obrazy a vypjaté děje. Noří se do hlubin lidského podvědomí a hledá v nich zapomenutou mystickou zkušenost. První oddíl, podle kterého se jmenuje i celá sbírka, je zvlášť temný a dusivý. Marně tu hledáme pocity básníka, jen popis a jakési podivné "my": "Probouzíme se v pralese šelmy plíživé / lížeme si rány noci / Tušení sirén v našich hlavách odeznívá / Připraveni k lovu vyrážíme". Snad se vše odehrává v pravěku lidstva, kdy si člověk ještě neuvědomil své já a jedinou hodnotou je pro něj tlupa. Lační po krvi a stále je napůl zvířetem.

Zvíře v člověku - téma opravdu lákavé a mnohokrát skvěle zpracované - je zde nahlíženo opět z jiného úhlu, originálně, i když pro běžného čtenáře spíše nesrozumitelně a na tak malé ploše až příliš hutně.

Druhá, prosluněnější, část sbírky, která nese název Zimoviště, ale ukazuje, že Fridrich je silný právě tam, kde je temný... Chybí tu stějně naléhavé téma jako v první části, a proto všechny básně vyznívají spíše doprázdna. Marně zkoumáme, proč byly napsány, a i když to jejich autor určitě dobře ví, čtenář se setkává bohužel jen s velmi dobrým řemeslem, které Fridrichovi nikdo nemůže upřít. Je to básník opravdu talentovaný a vypsaný, ale občas v něm rutina zvítězí nad inspirací.

První část sbírky bohužel nastavila laťku příliš vysoko, takže Zimoviště se na ni mohou jen s úžasem dívat a chránit si oči před září, i když je to záře temná a animální.