VÁTSJÁJANA MNICH: KÁMASÚTRA (ukázka z části Pannny) Jeví-li panna náznaky náklonnosti, jest obratně zařídit schůzku. A v hádce při kostkách nebo jiné hře ji chopí za ruku. A nechť provádí různé druhy objetí, dotyk atd., jak řečeno. A ukazuje jí obrázky pářících se dvojic na list nehtem vyryté, jež vyjadřují jeho touhu; to jí ostatně ukazuje jen občas. Při skotačení ve vodě se vzdálen od ní ponoří, a přijda k ní blízko a dotýkaje se jí, vynoří se tam. A slavnosti nových poupat atd. jsou zvláště příhodné k vyznání citů. A o svém trápení vypráví srdnatě. A cit vyjeví vyprávěje sen nebo jinou zástěrkou. Při divadelním představení nebo ve společnosti přátel usednuv vedle dotkne se jí jakoby neúmyslně. A aby neuhýbala, tiskne jí nohu nohou. Pak se jí zlehka dotýká prstem tu i onde. A palcem nohy jí tře špičky nehtů. Tu uspěv, postupuje od místa k místu, touže stále výš. Jest ji však nechat přivyknout, aby se nevzpouzela. Při mytí nohou stiskne její prsty mezi svými. Věnuje-li nebo obdrží-li něco, označí to nehtem. Při vyplachování úst ji skropí vodou. Když spolu sedí sami nebo za tmy, necht' činí, co strpí; a také na lůžku. Tu vyjeví cit upřímně, leč aby ji nepoplašil. Chtěl bych ti něco říci o samotě. To praviv nechť mlčky sleduje účinek, jak o tom promluvíme v hlavě Paní. Tu přesvědčen o její náklonnosti předstírá nemoc a pozve ji do svého domu za účelem rozhovoru. A když přijde, požádá ji, aby mu hnětla hlavu, a uchopiv její ruku významně si ji klade na oči a čelo. A lstivě hodnotí její návštěvu co účinný lék. Jen ty jsi s to mne vyléčit, nikdo jiný mimo pannu nikoli. Tak se loučí s odcházející, zavázav ji k opětnému příchodu. A takto činí po tři noci nebo po tři soumraky. Přijde-li na návštěvu častěji, pořádá dýchánek. Pozve také jiné, aby jí vnukl důvěru; a tak se jí přibližuje víc a víc, leč nevysloví se. Nevšímavostí se neuspěje, ať jakkoli hluboká je dívčina náklonnost. Tak praví Ghótakamukha. A uváží-li, že u ní má úspěch, vejde k ní. Říkává se, že večer, za noci a ve tmě jsou ženy rozpustilejší, ovládnuty chtíčem a vášnivy, a neodmítají muže; jest s nimi tedy zacházet v ten čas. Je-li však muži to vše nesnadno zařídit samotnému, přivede si ji do náruče skrze zasvěcenou dceru chůvinu nebo její důvěrnou přítelkyni, jež chápe toho smysl. Nebo jí podstrčí svou služku, spřátele je. (přeložil Vladimír Miltner)