UKÁZKY ZE ŠKOLNÍCH ÚLOH PÍSAŘSKÉ ŠKOLY Otec napomíná svého syna Poslal jsem tě do školy s dítkami šlechticů, abys byl vychován a vzdělán k tomuto povznášejícímu úřadu. Vylíčil jsem ti úděl písaře, je-li svědomitý. Bud' i ty svědomitý na svém místě. Před tvými soudruhy již leží knihy; chop se svých šatů a ohlédni se po svých sandálech! Přines horlivě svůj deník; nebud' líný ukládati zlatá zrnka do pokladničky. Bud' pilný v čtení knih a v řešení početních úkolů! Máš-li mlčeti, nevydej ani hlásku! Bud' příjemný ve své řeči! Piš svou rukou, čti svými ústy a rad' se! Neumdlévej a neutrat' jediného dne, zaháleje; je to škodlivé tvému tělu. Vnikej do způsobu myšlení svého učitele a naslouchej pozorně jeho výkladům. Hled', já budu stále s tebou; střez se nedbalosti! Písař napomíná žáka Bud' písařem! Jest osvobozen od povinné práce a jest zhoštěn i každé jiné práce. Jest zbaven nošení motyky a ošatky; nebudeš tedy nositi koš. Písařské povolání způsobí, že budeš ušetřen oháněti se veslem. Písař jest zbaven útrap, nejsa podřízen mnoha pánům a množství představených. Jiný člověk, sotva opustí klín své matky, již leží na břiše před svým představeným; chlapec je sluhou důstojníka, jinoch se stává rekrutem, dospělý muž důstojníkem a stařec rolníkem. Kulhavý se stane vrátným a špatně vidící krmičem dobytka. Ptáčník chodí po horských úbočích a rybář se hrouží do vody. Boží sluha jest rolníkem; není na svobodné noze po celou dobu setby a po celou dobu žní, ať nebe jest větrno, nebo ať prší. Kněz pracuje na průplavech; pracuje, aby upravil tok vody v průplavu, až jest promočen. Když podkoní jest na povinné práci, jeho koně jsou opuštěni na poli, mlácení obilí jeho manželky jest bez dohledu, jeho dcera jest na hrázi a jeho služka ve skupině robotnic. A kdyby jeho koně utekli, byl by odveden k zahraničnímu vojenskému oddílu, takže při své službě jest v neustálém strachu. Důstojník, vcházeje do Sýrie, nemá již hole, nemá sandálů a dobře ani neví, je-li již mrtev, nebo ještě živ mezi lvy kolem se plížícími, zatím co nepřítel jest skryt v křoví! Když protivník tu stane hrůzyplný, důstojník jde, volaje k svému bohu: "Pojd' sem ke mně a zachraň mne!" Pekař peče. Když vkládá chléb do ohně, jeho hlava jest uvnitř pece, a jeho syn svírá jeho nohy; kdyby se vymkl z rukou svého syna, padl by do výhně. Písař jest však určen k tomu, aby řídil všecky práce v této zemi. Nezvedený žák Bylo mi řečeno, že opouštíš písařství a potuluješ se, jsa tanečníkem. Chodíš z ulice do ulice, do všech, zapáchajících pivem, a dopouštíš se nepřístojností. Pivo odpuzuje lidi a působí, že tvá duše jest pomatena; jsi jako nalomené veslo v lodi, které jest neposlušné na všecky strany; jsi jako kaple, postrádající svého boha, jako dům, postrádající chleba. Přistihují tě lezoucího na zdi, a strhujícího štítky. Lidé prchají před tebou, protože jim uštědřuješ rány. Kéž bys věděl, že víno jest ohavnost, kéž bys přestal s likéry! Kéž bys netiskl džbánek na svou hrud', a zapomněl na pivo! Učí tě zpívati s průvodem flétny a hráti na moldánky, přednášeti s průvodem lyry a zpívati s průvodem . . . . . . . . Sedíš na ulici a lehká děvčata tě obklopují; stojíš, činíš, zač by ses měl styděti a ony tě . . . . . . . . . . . . . . . . . Sedíš s dívkou, natřen vonným olejem, tvůj květinový věnec jest na tvém hrdle a bubnuješ na své břicho. Vrávoráš, padáš na břicho, jsi zamazán kalem - - - - - - Zlý osud rolníkův Řekli mi, že opouštíš psaní a potloukáš se po zábavách, že věnuješ pozornost polním pracím a obracíš se zády k svaté řeči. Což si nevzpomínáš na úděl rolníkův při soupisu žní? V době záplavy, kdy voda jest v plné výši, jest promočen a koná své přípravy. Ve dne řeže nářadí k orbě, noc tráví, pleta provazy, a rolnické práce vykonává v polední hodině. Když konečně pole leží před ním vysušené, vychází si opatřit oslí potah. Několik dní hledá pastevce, pak si vezme potah, vrátí se s ním a zanechá jej na poli. Když se rozední, vyjde orat, ale nenajde oslů na poli. Stráví tři dni, hledaje jich, až je najde v bahnisku, ale není na nich již kůže; vlci je sežrali. Znovu vychází se svou zástěrou v ruce, vyprosit si jiný potah. Když se vrátí na své pole, najde je v příznivém stavu. Stráví tu osm hodin, oraje, a červi již čekají. Snědí polovinu osevu a hroch sní druhou. Na poli jest mnoho myší a spadnou na ně kobylky. I dobytek žere a vrabci kradou. Běda rolníku! Zbytku na humně učiní konec zloději. A k tomu ještě, měděné podkovy jsou pryč a potah dodělá při orbě a při mlácení. Tu přistane písař na hrázi, aby sepsal žně; jeho pomocníci mají hole a černoši palmové pruty. Řeknou: "Dej sem zrní!" - "Není ho." I bijí ho roztaženého, pak ho sváží a vhodí do příkopu. I jeho manželka jest svázána a jeho děti spoutány, a jejich sousedé je opouštějí, utíkajíce, aby zachránili své vlastní zrní. Jen písaři, jenž řídí povinnou práci všech lidí, jest psaní počítáno za povinnou práci a neplatí daní. Máš-li tedy rozum, bud' písařem, at' jsi št'astnější než rolník. Nevíš-li, co dělati, kéž to poznáš! (vybral a přeložil egyptolog František Lexa)