OSNOVY ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 1. - 4. ročník čtyřletého gymnázia 5. - 8. ročník víceletého gymnázia ČESKÝ JAZYK I.Charakteristika a cíle předmětu český jazyk Vyučování českému jazyku na gymnáziu vede žáky k dokonalejšímu ovládání spisov-ného jazyka, k rozšíření mluveného a psaného vyjadřování, přispívá svým zaměřením i svým obsahem k vytváření citlivého osobního vztahu k jazyku jako důležité složce národní kultury, k poznávání bohatého rozvoje současného jazyka a jeho spojení s dějinami národa, vychovává žáky k vlastenectví, humanitě a demokracii. Jádrem vyučování českému jazyku je aktivní rozvoj vyjadřování žáků, který je založen na častém stylizačním výcviku projevu, opírá se o nezbytné stylizační poznatky a obecnější poznání systému jazyka. Cíle vyučovacího předmětu český jazyk a literatura lze dosáhnout při těsném propojení jeho jazykové a literární složky. V cíli jazykového vyučování se zdůrazňuje komunikativní funkce jazyka. Jazykové vyučování plní úlohu integračního činitele všech učebních předmětů gymnázia. Úkolem jazykového vyučování na gymnáziu je: · prohloubit v souhrnném přehledu znalosti českého pravopisu se zřetelem k jejich zdoko-nalení a upevnění, · vést žáky k hlubšímu pochopení tvaroslovného systému a vývojových tendencí současné české morfologie a tím přispět k rozvoji jejich jazykového povědomí po stránce gramatic-ké a stylové, · zvyšovat jazykovou kulturu žáků na základě poznání zvukových prostředků a ortoepic-kých norem jazyka, zákonitostí tvoření slov a stylového rozvrstvení slovní zásoby i na zá-kladě uvědomělého poznání a praktického užívání funkčních stylů, · prohloubit poznání české syntaxe uplatněním sémantického a komunikativního zřetele a principu valenční syntaxe při analýze a tvorbě výpovědi a schopnost využívat tohoto po-znání ve vlastní jazykové praxi, · rozvíjet schopnosti žáků pozorovat jevy a výstižně je pojmenovávat, vyjadřovat se o od-borné problematice s využitím popisných, výkladových a úvahových postupů, · rozvíjet schopnost žáků hodnotit text běžně komunikativní, publicistický i umělecký z hlediska jazykové kultury, · naučit žáky samostatně tvořit souvislé mluvené i písemné projevy prostě sdělovací, prak-ticky odborné, administrativní, publicistické i řečnické a seznámit je s podstatou vyjadřo-vání uměleckého, umožnit talentům uplatnění individuálních slohových prvků, · dát žákům praktické základy metody racionálního studia a samostatného sebevzdělávání a vytvořit trvalý návyk používat přitom normativních jazykových příruček i příruček jiných, · rozvíjet schopnost diskutovat a vést dialog. II. Obsah učiva Přehled tematických celků 1. Úvod do problematiky českého jazyka a do metod jeho studia 2. Úvod do stylistiky 3. Zvuková a grafická stránka jazyka 4. Běžná jazyková komunikace 5. Tvarosloví 6. Odborný styl I (Odborný popis, popis pracovního postupu, referát) 7. Popis subjektivně zabarvený 8. Slovní zásoba a tvoření slov 9. Administrativní styl 10. Praktický řečnický výcvik 11. Skladba 12. Úvaha 13. Publicistický styl (Publicistické žánry a útvary) 14. Odborný styl II (Výklad, mluvený odborný referát) 15. Umělecký styl 16. Systemizace obecných výkladů o jazyce Obsah tematických celků 1. ročník čtyřletého studia, 5. ročník osmiletého studia 1. Úvod do problematiky českého jazyka a do metod jeho studia Čeština - národní jazyk Čechů, jazyk spisovný a útvary nespisovné. Norma a kodifikace. O vývoji českého jazyka. Jazyka indoevropské. Slovanské jazyky a jejich třídění. Slovenština a čeština. Racionální studium textu, jeho techniky a metody. Orientace v textu. Zpracování informací: záznam, osnova, výpisky, výtah (konspekt), teze, anotace, resumé. Seznámení s informačními institucemi. 2. Úvod do stylistiky Jazyk, řeč, styl, stylistika. Funkční styly a stylové rozvrstvení jazykových prostředků. Slohové postupy a slohové útvary, jejich vzájemné vztahy. Produkování a přijímání textu. 3. Zvuková a grafická stránka jazyka Zvuková stránka jazyka: Spisovná výslovnost, výslovnostní styly, hlavní rysy spisovné vý-slovnosti, nejčastější odchylky od spisovné výslovnosti, pauzy, takt, frázování, melodie a tempo. Grafická stránka jazyka: Vztah mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka. Hlavní principy českého pravopisu se zřetelem k zvukové stránce češtiny. Pravopis lexikální, tvaroslovný, slovotvorný, syntaktický. Zdokonalení v užívání Pravidel českého pravopisu se zvláštním zřetelem k jejich úvodní části. Pravopisná cvičení. 4. Běžná jazyková komunikace Obecná informace o úloze jazykové komunikace v životě společnosti. Základní znaky in-formačních slohových útvarů. Neutrálnost nebo stylová příznakovost jazykových prostřed-ků. Stylizace krátkých informačních útvarů (např. telegramu, inzerátu, pozvánky, oznáme-ní, zprávy, požádání o informaci, poskytnutí informace a pěstování dalších forem spole-čenského styku). 10. Praktický řečnický výcvik Předpoklady a požadavky úspěšného řečnického projevu, kompozice, jazyk řečnického projevu, kvalita přednesu. Praktická rétorika se zaměřením na krátké úvahové formy. Rozvíjení vypravěčského umění. 2. ročník čtyřletého studia, 6. ročník osmiletého studia 5. Tvarosloví Principy třídění slov na slovní druhy. Mluvnické kategorie jmen a sloves, jejich komunikativní funkce a stylové využití jejich fo-rem. Tvaroslovný systém češtiny a jeho současné vývojové tendence. 6. Odborný styl Stylizace a kompozice odborného projevu. Popis odborný, popis pracovního postupu, referát. Mluvený odborný referát, jeho základní rysy ( jazyk a kompozice, navazování kontaktu s posluchači ). 7. Popis subjektivně zabarvený. 8. Slovní zásoba a tvoření slov Slovní zásoba a její bohatství, druhy pojmenování. Význam slova a jeho složky. Změny slovního významu; metafora, metonymie, úžení, rozšiřování. Slova mnohoznačná; homonyma; synonyma. Systém a rozvrstvení slovní zásoby. Prostředky spisovné a nespisovné. Obohacování slovní zásoby. Spojování slov v sousloví, multiverbizace, univerbizace. Práce se slovníky a encyklopediemi. Tvoření slov (odvozování, skládání, zkracování). Přejímání slov. Slova přejatá, jejich výslovnost, pravopis, skloňování, užívání. Tendence v současné slovní zásobě. Neologizace slovní zásoby. 9. Administrativní styl Žádost, životopis, úřední korespondence, drobné administrativní útvary (ustálenost jejich formy, jejich přehlednost a úhlednost), záznam z jednání. 10. Praktický řečnický výcvik Základní druhy řečnických útvarů. Řečnická cvičení, písemná příprava projevu ve formě podrobné osnovy a výpisků, přednes připravených i nepřipravených projevů různého druhu, jejich hodnocení. 3. ročník čtyřletého studia, 7. ročník osmiletého studia 11. Skladba Výpověď a její formy. Funkce, obsah, zvuková a grafická stránka výpovědi a věty. Aktuální členění výpovědi. Věta, její struktura, větné vztahy, vyjádření těchto vztahů, větné členy, rozdíl mezi větným členem a slovním druhem. Tvoření věty (slovesný predikát a jeho valence). Větné schéma a jeho obměny. Souvětí. Výstavba textu a jeho členění. Nejčastější stylové nedostatky. 13. Publicistický styl Publicistické žánry a útvary. Podstata publicistiky. Základní slohové kompoziční a stylizační prostředky publicistického stylu. Publicistické slohové útvary: kritika, reportáž, fejeton, referáty. Slovní hříčky. 14. Odborný styl II Charakteristické rysy odborného stylu. Slohové útvary a postupy užívané v odborném stylu. Výklad a výkladový postup. Podstata výkladového slohového postupu po stránce věcné. Kompozice výkladu, stylizace výkladového postupu ve srovnání s popisným. 12. Úvaha a úvahový postup Úvaha - jazyk a kompozice. Druhy úvah: odborná, publicistická, umělecká, prostá. Řečnická otázka. 4. ročník čtyřletého studia, 8. ročník osmiletého studia 13. Publicistický styl Publicistické slohové útvary: interview, esej, recenze. 15. Pěstování prvků individuálního stylu na základě využití znalostí rysů stylu umělec-kého Shrnutí a aplikace poznatků a dosud získaných zkušeností z jazykové a literární složky předmětu ve vlastní slohové tvorbě. Jazyk a kompozice beletristického vypravování. Kombinace vyprávěcích, popisných a úvahových prvků v jazykovém projevu uměleckém a v jazykovém projevu žákovském. Řečnické útvary - zvukové prostředky, mimika, gesta. Proslov, přednáška. Výstavba řečnického projevu (oslovení, vyvracení nesprávných názorů). Historie řečnictví. 16. Obecné výklady o jazyce Jazyk a jazyková komunikace. Myšlení a jazyk. Vývojové tendence v současné češtině. Porovnání základních jevů češtiny a cizích jazyků, které žáci studují. Jazyková kultura. Internacionalizace jazyka. Přehled vývoje naší jazykovědy. LITERATURA I. Charakteristika a cíle vyučování literatuře Literatura svým zaměřením a svým obsahem je předmětem všeobecně vzdělávací, s výraznou funkcí estetickovýchovnou. Cílem vyučování literatuře je, aby si žáci gymnázia osvojili takové základy literární kultury, které by se staly východiskem jak pro jejich další vzdělávání a sebevzdělávání, tak pro jejich aktivní celoživotní čtenářství. Základním prostředkem realizace tohoto cíle je literární dílo a jeho interpretace. II. Obsah učiva Obsah literatury tvoří: · Soubor vybraných děl a ukázek z české a světové literatury, jež žáci poznávají zejména četbou či poslechem a jež si převážně osvojují jejich interpretací. · Systém literárněvědných, tj. literárněteoretických, historických a kritických poznatků po-třebných a) k poznávání a pochopení struktury, významů a funkcí literárního díla, jeho geneze a recepce, b) k poznávání a pochopení podstaty a funkcí literatury, zákonitostí jejího vývoje a principů literárně estetické komunikace. · Systém činností (percepčních, čtenářských, intelektuálních, tvořivých a dalších) potřeb-ných k osvojování literárních uměleckých děl a literárněvědných poznatků. Přehled tematických celků 1. Slovesné umění a jiné druhy umění 2. Neevropské (orientální) literatury 3. Antická literatura 4. Středověká literatura 5. Husitská literatura 6. Renesanční literatura evropská 7. Renesanční humanismus a baroko v české literatuře 8. Klasicismus a osvícenství 9. Preromantismus 10. Obrozenecká literatura 11. Z literatury 19. a počátku 20. století 12. Z literatury mezi dvěma světovými válkami a z doby okupace 13. Z literatury po roce 1945 14. Ze současné literatury 15. Ze současného divadla 16. Informativní výchova Obsah tematických celků 1. ročník čtyřletého studia, 4. ročník osmiletého studia 1. Slovesné umění a jiné druhy umění Literatura krásná a věcná. Funkce literatury. Složky literární struktury. Literární žánry. Próza a poezie. 2. Neevropské (orientální) literatury (čínské, indické, perské) Literatury Předního východu. Bible. Starý zákon. Nový zákon. 3. Antická literatura Homérské eposy. Lyrika. Řecká tragédie a komedie. Orientačně - dějepisectví a řečnictví starého Řecka, řecká filozofie. Satira. Římská literatura doby klasické i císařské. Římské divadlo. Satirická próza. 4. Středověká literatura Středověké pohledy na svět a středověká kultura. Náboženské hry. Literatura v církevním prostředí. Evropská hrdinská a rytířská epika. Dvorská lyrika. Staroslověnské písemnictví, latinské písemnictví. Počátky literatury v českých zemích. Po-čátky česky psané literatury. Literatura městského typu v Evropě a v českých zemích. Komedie a frašky. Mayská literatura po španělské conquistě, lidové báje. Africká černošská literatura pouze orientačně. 5. Husitská literatura Funkce a formy husitské literatury. Husovo dílo. Literatura husitského a polipanského ob-dobí. 6. Renesanční literatura evropská Italská, francouzská, španělská a anglická renesance. Mistři renesančního románu. Odborná próza. Divadlo. 7. Renesanční humanismus a baroko v české literatuře Vzdělavatelský ráz českého humanismu. Latinsky a česky píšící humanisté. Dílo Komenského. Oficiální, lidová a pololidová tvorba doby barokní. 8. Klasicismus a osvícenství Rozvoj tragédie, komedie a satiry. Encyklopedisté. Ruský klasicismus. 9. Preromantismus Francouzský a anglický preromantismus. Německé hnutí Sturm und Drang. 10. Obrozenecká literatura Vznik českého národního hnutí. Obrozenecká věda. 14. Ze současné literatury 15. Ze současného divadla 16. Informatická výchova Práce žáka v knihovně. 2.ročník čtyřletého studia, 6. ročník osmiletého studia 10. Obrozenecká literatura Počátky obrozenecké poezie a dramatu. Tyl. Inspirace folklorem. Počátky slovenského národního obrození. 11. Z literatury 19. a počátku 20. století - Vývoj české literatury v souvislostech s vývojem literatury světové - Poezie Romantismus ve světové poezii (autoři a díla podle výběru učitele). Zakladatelský význam Máchova díla pro rozvoj moderní české poezie. Romantismus generace Štúrovců. Satira. Jednota intimního a občanského v básnické tvorbě. Básnická tvorba májovců. Mezi domovem a světem: básnické programy generace 70. a 80. let. - Próza Romantismus a realismus ve světové próze (autoři a dílo podle výběru učitele). Mezi romantismem a realismem: próza generace májovců. Realistická povídka, realistický román v české a slovenské próze 2. poloviny 19. století. Realismus v historické próze. Nové umělecké směry a jejich vliv na rozvoj prózy konce 19. a počátku 20. století (naturalismus, impresionismus). - Drama a divadelnictví Podněty světové dramatiky. Vývoj českého dramatu v 19. století. Národní divadlo. České drama počátku 20. století. - Kritické boje v literatuře 19. století Osobnost F.X. Šaldy. 14. Ze současné literatury 15. Ze současného divadla 16. Informatická výchova Všeobecná a speciální bibliografie. Vybrané literární publikace: antologie, výbor z díla, monografie apod. 3. ročník čtyřletého studia, 7. ročník osmiletého studia 11. Z literatury 19. a počátku 20. století - Podněty ze světové poezie a počátky české a slovenské moderní poezie (prokletí básníci-symbolismus, dekadence, impresionismus). Experimenty se slovy. 12. Z literatury mezi dvěma světovými válkami a z doby okupace - Vývoj české a slovenské meziválečné literatury v souvislosti s vývojem literatury světové. Kultura a umění mezi dvěma světovými válkami. - Poezie a) Směry, významné osobnosti a díla světového básnictví (futurismus, expresionismus, dadaismus, surrealismus, anglo-americká moderna). (Autoři a díla podle výběru učitele.) b) Z české poezie meziválečné Prožitek války, sociální tematika, avantgarda, reflexivní a meditativní lyrika, poezie duchovní orientace. c) Básnická tvorba z let nacistické okupace - Próza a) Z prózy světových autorů (zážitek války, sociálněkritická próza, obraz života sovět-ského Ruska, reakce na nebezpečí fašismu, vrcholy světového realismu). (Autoři a díla podle výběru učitele.) b) Z české prózy meziválečné Téma války (legionářská literatura). Sociálně-kritická próza. Obrana člověka, lid-skosti a demokracie. Venkovská próza, ruralismus. Experimentální próza. Psycholo-gický román. Katolická próza. c) Próza v době nacistické okupace - Drama a divadelnictví Významná díla a významné osobnosti světové dramatické tvorby (autoři a dílo podle vý-běru učitele). Meziválečné české drama a divadlo (Osvobozené divadlo D 34-41). Hra s jazykem. 4. ročník čtyřletého studia. 8. ročník osmiletého studia 12. Z literatury mezi dvěma světovými válkami a z doby okupace - Z českého myšlení o literatuře a umění (podle výběru učitele průběžně v souvislosti s analyzovanými texty) - Ze slovenské literatury Nadrealismus, sociálněkritická próza, lyrizovaná próza. - Specifikace filmového umění, film a literatura 13. Z literatury po roce 1945 - Vývoj české a slovenské literatury po roce 1945 v souvislostech s vývojem literatury světové. Kultura a umění 2. poloviny 20. století. - Ze světové poezie a prózy Reflexe války, existencialismus, neorealismus, nový román, rozhněvaní mladí muži, beat-níci, magický realismus, postmodernismus. Obraz života člověka v poválečném světě, v totalitní společnost (autoři a díla podle výběru učitele). - Česká poezie Prožitek okupace, války a osvobození. Schematismus 50. let (v souvislosti s tím problematika poezie konformní s vládnoucí ide-ologií) a reakce vůči němu. Vrcholy české poválečné poezie. Z tvorby básnické generace 60. let. Z poezie 70. a 80. let (podle výběru učitele). Poezie na nových cestách: experimentální poezie, uderground, písničkáři (autoři a díla podle výběru učitele). Konkrétní poezie. - Česká próza Téma okupace, války a osvobození v poválečné próze. Próza socialistického realismu, v souvislosti s tím problematika poválečné prózy kon-formní s vládnoucí ideologií. Historická próza. Kritická reflexe života společnosti v próze 60. let. Okouzlení životem a příběhem. Z prózy 70. a 80. let. Nový esej a fejeton, literatu-ra faktu (autoři a díla podle výběru učitele). - Drama a divadelnictví Významná díla a významné osobnosti světové dramatické tvorby (podle výběru učitele). Poválečné české drama a divadlo (drama 50. let, divadlo protestu proti oficiální ideologii, netradiční divadelní formy). - Z českého myšlení o literatuře a umění (podle výběru učitele průběžně v souvislosti s analyzovanými texty) - Ze světové literatury (nositelé Nobelovy ceny, Pulitzerova cena amerických autorů) - Exilová literatura. Samizdatová literatura - Ukázky ze současné literární kritiky. Problematika kýče 16. Informatická výchova III. Přístupy k obsahu a organizaci výuky V hodinách českého jazyka a literatury nebudou výrazné hranice mezi učivem mluvni-ce, slohového výcviku a literatury. Výuka je vedena rak, aby si žáci uvědomili propojenost jazykové, komunikační i literární výchovy. Vyjadřovací schopnosti a dovednosti žáků je třeba neustále ve všech hodinách zdokonalovat. Učitel dbá na jazykovou kulturu v každé vyučovací hodině nejen v písemném projevu, ale dbá na čistotu jazyka v každém mluveném projevu. Žáci soustavně pracují s dostupnými jazykovými příručkami: Pravidly českého pravopisu, Stručnou mluvnicí českou, příležitostně pracují s různými typy slovníků, především se Slov-níkem spisovné češtiny, Slovníkem cizích slov a dalšími. Při zadávání slohových prací se píší obvykle dvě slohové práce za školní rok. Žáky je třeba vést k tomu, aby jasně vyjadřovali sled dějů a událostí i příčinné souvislosti mezi nimi. Doporučuje se zpracovat jednu kontrolní slohovou práci ve slohovém útvaru probíraném v daném ročníku a připravit ji cvičnými slohovými pracemi. V každém ročníku se doporučuje nabídnout jedno rozsáhlejší téma, které by zahrnulo jak všechny typy komunikativních do-vedností, tak vazbu komunikační výchovy na další předměty. Témata mohou být zvolena z různých zájmových oblastí žáků, mohou využívat mezipředmětové vztahy a čerpat z různých předmětů, kupř. společenských věd, přírodních věd, ale i estetické či tělesné vý-chovy, aby žáci mohli projevit vlastní postoj k tomu, co se jich dotýká, s čím mají problémy, popřípadě jak je řeší. V posledních ročnících čtyřletého či osmiletého gymnázia se píše jedna kontrolní slohová práce v 1. pololetí ve slohovém útvaru, který žáci probírali v některém z předešlých ročníků gymnázia. Komunikační výchova by měla být diferencována ve vyšších ročnících i podle profesní orientace žáků. Ke kultivování písemného vyjadřování žáků může sloužit úprava chyb v psaném textu, předložení textů jak s jazykovými chybami, tak nevhodně voleným pojmenováním, zařazením slovosledu aj. Základ obsahu literatury tvoří vybraná díla české a světové literatury, při práci s nimi si žáci osvojují vybrané literárněvědné poznatky, pojmy a fakta. Do centra pozornosti se dostává literární text, jeho sémantická a strukturní stránka. Metody literární výchovy mají směřovat ke kultivaci smyslového vnímání, emocionálního prožitku a empatie žáků. Literárněvědné po-znatky si žáci osvojují prostřednictvím učitelova výkladu, samostatným studiem, při inter-pretování konkrétních literárních děl. Smyslem osvojování literárně vědných poznatků je vy-bavit žáky takovými znalostmi a dovednostmi, které by jim umožňovaly literární text analy-zovat, hodnotit a svá stanoviska opírat o objektivně platná fakta a poznatky. Významným faktorem jsou čtenářské zkušenosti žáků, proto by měla být volba titulů literárních děl volena tak, aby respektovala zájmy žáků a zároveň se vyvarovala čtení literár-ního braku. Odborný gestor VÚP: Mgr. Jindra Šindlarová