SATIRY O KONŠELÍCH A ŘEMESLNÍCÍCH

Řězník

Řězník sě takto obchodí,
dobrým lidem často škodí:
když běží po vsi volajě,
na prodajné bravy ptajě,
budeť kupovati bravy,
chtě z nich utěžěti stravy.
Když ho uzří dobytčátko,
užěsneť sě nebožátko
neb jmá řězník rucě račiej:
když on dobytčátko zmácie,
nelzěť sě jmu popraviti,
musíť vždy churavo býti.
A tu líb kup líb nekupi,
jižť bez škody neotstúpí,
vždyť škodu učiní tomu,
kdyžtoť bravy mácie komu.

Druhúť jmá nevěru v sobě,
tuť chci vypraviti tobě:
ktož dobytek na trh vodí,
sedlákóm rád na tom škodí,
budeť s ním lidmě tržiti,
bráně každému kúpiti;
v tom mu činí mnoho núzě,
žěť jemu všě kupcě zapúzie,
až utrží po svéj vóli,
jakžto jemu líbo koli.
Třetieť jáz vědě do ňeho:
ktož masa kúpí u ňeho,
že jmu prodává kozinu
za najlepší skopcěvinu,
a častokrát býkovinu
za najlepší hovědinu.

Čtvrtéhoť sě rád přijímá:
kdyžtoť jest najvěčšie zima,
budeť vodú oblévati
maso, rožny rozpierati,
aby jemu zmrzli v noci
hovědina i ti skopci.
Takť po jeho vóli bude,
tři čiesti jemu ho přibude;
mnohoť lidu oklamává,
když on to maso prodává.

Takť jsú nevěrni řězníci,
horšíť jsú nežli věžníci…

SATIRY O KONŠELÍCH A ŘEMESLNÍCÍCH

O konšeléch nevěrných

Konšelé, račte slyšěti
a mně v tom za zlé nejmieti:
jmáte na sobě zlú vadu,
křivým dáváš dobrú radu.

Pohřiechu v tom mnoho blúdie,
že pravé křivelně súdie.
Přída chudý člověk k ňemu
i bude tak řéci jemu:
"Dobrý druže, tebeť proši,
učiň za své matky duši,
pomoz mi mé viny zbýti,
chcuť tvój modlitevník býti,
by tě milý buoh uzdravil
i tě všěch tvých hřiechóv zbavil."
Konšel sě nic nepotiežě,
inhed jeho sám otieže
řka: "Móž-li co za mój trud býti,
snadť bych pomohl toho zbýti."
Tento chudý, tu řěč slyšě,
stane přěd ním, srdcem vzdyšě
řka: "Buoh vie, nejmámť co dáti,
pro buoh rač mi pomáhati."
Když konšel uslyší, co jest,
v ten čas nalezne sobě tu lest
řka: "Súsěde, praviť tobě,
teprv sem vzpomanul sobě:
jmámť býti zajtra na rocě
prošeno mne i mého otcě.
Tu jmám při vésti ku právu:
súsěd súsědu ukradl krávu.
Popros někoho jiného
a tě přěslyší nevinného..."

Hradecký rukopis (14. století)