VÁCLAV HRABĚ: VARIACE NA RENESANČNÍ TÉMA Láska je jako večernice plující černou oblohou Zavřete dveře na petlice! Zhasněte v domě všechny svíce a opevněte svoje těla vy kterým srdce zkameněla Láska je jako krásná loď která ztratila kapitána námořníkům se třesou ruce a bojí se co bude zrána Láska je bolest z probuzení a horké ruce hvězd které ti sypou oknem do vězení květiny ze svatebních cest Láska je jako večernice plující černou oblohou Náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou VÁCLAV HRABĚ: ROMANCE Noční nebe nad městem zelené od neónů se potácí jak opilý lodník a hvězdy i přes tu dálku jsou cítit okurkovým lákem Krasavec bílý měsíc si strčil dva prsty do krku a zvrací úsměvy rady do života vyčichlé pivo a čistý líh Až skončí odvleču ho do postele vždyť celé noci nespí A potom následuje můj zlatý hřeb programu: žongluji s láhvemi v každé trochu vody písku a slepeného peří a v jedné ještě srdcová dáma napůl rozmočená Musím to dělat rychle aby nebylo vidět tu zplihlou kartu na kterou se prohrává Také to nesmím zkazit Střepy z těch lahví by vypadaly nejapně jak opálená milionářka v nylonových plavkách škubající na floridské pláži martinskou husu Končím bez potlesku Ráno mě uvidíte jak krmím racky nad řekou svým povídáním a plivaje na oblohu dělám obláčky protože božský měsíc má kocovinu a někdo to přece musí udělat než pojedou lidé do práce