JIŘÍ JUST: ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO KNČJ Zachytil jsem signál, že se spouští mechanismus založení Kruhu nepřátel českého jazyka (KNČJ). Rád bych na této aktivitě participoval, neboť si myslím, že mám k tomu mandát. Mám-li artikulovat transparentně svůj zájem o toto své joint-venture, pak musím zdůraznit, a to podtrhuji, že jsem vždycky rád (a zcela legitimně) používal nadstandartní řeč. Už v dětství jsem se zcela identifikoval s hlavním hrdinou pohádky Jak se Honza naučil latinsky. Odtud se konsekventně odvíjela i moje filozofie: patřit vždy mezi elitu, bez ohledu na režim. To není elitářství. Už proto ne, že elitářství je o něčem jiném. Není to ani na pořadu dne, a kdo to má ve svém instrumentáři, dosáhne k majoritnímu pohledu jen kontraproduktivního efektu. Přistoupit na to by bylo nešťastné a zavádějící, neboť by to nezohledňovalo všechny aspekty spektra. Nedovedu si prostě představit, jak bychom pak mohli konsensuálně negociovat a dospět k transparentním konsekvencím, které by byly s výše řečeným kompatibilní. To je, myslím, klíčové, a navíc je to pravdou. Myslím, že každý ví, o čem mluvím. Z mého pohledu jsme v Česku v důsledku posledních čtyřiceti let v morálním deficitu (a mohli bychom z něj mít i schodek), pokud nezačneme prioritně navazovat relevantní kontakty se světem. Mám signály o aktivitách Kruhu nepřátel českého jazyka v Německu, USA a Mandžusku. Jedna ilegální buňka je i v Bratislavě. Jiná věc je mít pro KNČJ odpovídající know-how. To je podle mě ještě klíčovější: má být neziskovou organizací, nebo - po restruktualizaci - vládní institucí s meziresortní komisí? Tady bude třeba mediálně lobbovat napříč stranami, vydiskutovat to a navýšit jmění. Pak už bude, podle mého soudu, stačit KNČJ legislativně ošetřit, dohledat, zdokladovat, zafinancovat, vytunelovat a vyfeminizovat, abychom měli s kým provádět platební styk. S pozdravem „Sudkulatý rystupije, tujekára tentoryje!“ Jiří Just. Kabinet smíchu, almanach literárního humoru, usp. J.Just a Z.Blažek, Vera, Praha 1997, str. 114