TRUCHLIVÁ PÍSEŇ O VELIKÉ POVODNI V ČECHÁCH POCHÁZEJÍC NEJVÍCE Z HOR KRKONOŠSKÝCH DNE 1., 2. A 3. SRPNA 1858. Z libereckého (reichenberského) německého spisu zčeštil a v píseň uvedl Frant. K. Hudský z Lomnice. Tisk J. Zwikla v Mladé Boleslavi 1859. Zpívá se jako: "Přistupte sem ke mně blíže" atd. aneb: "Pozdvíhneme srdce vzhůru k Stvořiteli našemu" atd. 1. Bůh jest na nás rozhněvaný, ukazuje znamení, tu ta strašlivá kometa a ty sloupy ohnivé. Zmatek v lidu, mnoho ohňů, také bouřky škodlivé, sucho, mokro, velké mrazy přišly tento rok samy. 2. Ach, slyšte smutné noviny o velikém zvodnění, které jest se v Čechách stalo, a to k straně severní. Roku tisíctým osmistým padesátým osmým, prvního srpna v neděli, ach, to byl den nešťastný. 3. Začalo hrozně pršeti a silný vítr váti, takže v horách Krkonošských najednou všecky řeky přenáramně se zvodnily, ze svých toků vylily, že jest není pamětníka, aby tak velké byly. 4. Labe, Jizera a Oupa, to jsou největší řeky, jenž v těch horách Krkonošských mají svoje počátky. Nebyly deštěm zvodněny, ale ze země vyšly, všude se prameny hnaly, kde ani nikdy nešly. 5. Řeky k městu Reichenberku, jenž jsou v noci přitekly v jedenáct a dvanáct hodin, právě v půlnoční doby. Ponocní hluk vod slyšeli, ti jsou hrozně křičeli, šturmovali, bubnovali, vstávejte lidé nyní. 6. Lidé zděšeni vstávali, jak jsou spali v posteli, voda se oknama hnala, na Kozím place, všudy. V tom okresu k Reichenberku vody moc škod udělaly, přes dvěstědevadesátšest domů přišlo k ztopení. 7. Druhého srpna v pondělí bylo hrozné spatření: mosty, cesty i příbytky jsou všecky roztřískány. Lávky, dříví; klády, ploty i nářadí domovní, dobytek a chalup kusy pryč po vodě plavaly. 8. Hrozná věc jest k podivení, most v Rechlici kamenný měl dva průchody pro vodu, byl celý rozsypaný. Jen vprostřed pilíř stát zůstal, na něm kaplička stála, jenž nám obraz Krista Pána v žaláři představila. 9. Všecka voda ke Kracavi po vsích se kvaltem hnala, lidi, stavení, stodoly, pole i luka brala, takže v Kracavském okresu sedmdesátšest domů jsou docela rozbořeny a lidi utopeni. 10. Jedna matka dítě nesla, mnoho zboží též k tomu, i děvče dvanáctileté chce utéct tomu proudu. Ty byly z města Kracavy, všecky se utopily, lidé je plavat viděli, pomocti jim nemohli. 11. Od Weisbachu přes Hejnice k Raspenavi a Fridlandu voda šestnáct domů vzala, mlýn, mosty a fabriku. Sto centů kameny těžké byly jsou z místa hnuty, též stotřicet sáhů dříví byly pryč odnešeny. 12. V městě Fridlandu těch domů jest pět, co shořely; voda jích sedm pryč vzala, a ty byly kamenný. Ani tu nestojej grunty, i ty jsou vyplavený; ach, ti lidé naříkají, jsou žebráci hotoví. 13. Řeka hrozná a ukrutná přitekla do Tanvaldu, tam fabriku roztřískala a jednu kůlnu k tomu. V ní byly vozy, kočáry i také stříkačky, s bavlnou velké balíky a tisíc centů uhlí. 14. To vzala v půlčtvrthodině, též mnoho dříví také, i děvče dvanáctileté nyní utopilo se. Tak i fabrika svárouská byla jest potrhaná, prkna, přes sto kop šindelů, zničila tak zásobu. 15. Všecko to ploulo v prudkosti až do Hamer v Jeseni, tam byl splav důkladné stavby, ten byl pryč odnešený. Ten koštoval třicet tisíc, a to mince konvenční, ten byl k Železnému Brodu odnešen v tuto chvíli. 16. Řeka Jizera v Pasekách v okresu roketnickém most vzala, nový dvě léta, i sochu svatým Janem. Pryč odnesla k Jablonečku, tam ho v stromích nechala, všecko všude potrhala, k Semilům sebou brala. 17. Jeden mužský z Sytového chtěl přes lávku přejíti, nemoh' skrze hloubku vody, musel na lavičce státi. On se držel silně olše až do druhého rána, lávka byla potopená, ve vodě měl půl těla. 18. U Semil mnoho nářadí i dobytka leželo i stromy na kolik sáhů s kořeny ve vodě ploulo. Jeden chlapec dříví chytal, by1 do vody stržený, utopil se a víc nebyl ani k spatření. 19. Do Brodu ještě dvě řeky k Jizeře se srazily, všecko s sebou braly, zároveň mostem tekly. Malá strana ve vodě stála, voda oknama tekla, tu ti lidé naříkali, neb se pořád výšila. 20. Čtyry lidi blíže Louček do vody jsou upadli, ono jích tam více bylo, kteří švele chytali. Ostatní pryč utíkali z nebezpečenství toho a přes třicet tisíc švelů ze dráhy pryč uploulo. 21. U Turnova byla voda přenáramně vysoká, sedm loket výši stála než obyčejně bývá. Tekla přes most i ulicí hlubokou loket výšky, kolébka s malým dítětem i postele s nábytkem. 22. Z Dolánek sedláka dcera, bylo dítě jediné, šla se s děvečkou podívat na to zvodnění velké. Ony byly utopeny, nalezeny na poli, ty měly truchlivý pohřeb, lidé pro ně želeli. 23. Ty vesnice v tom oudolí všecky stály ve vodě: Modřic, Mokřín, Ploukonice. Jejich obyvatelé byli strachem naplněni, to bylo noční doby; mnozí utíkaj' na půdy, by se neutopili. 24. Jeden vozka od Bakova jel sudami prázdnými, Jizera jest rozvodněná i cesty zaplavila. Lidé, jenž tu cestovali, pro vodu lít nemohli, toho formana prosili, aby se svézti mohli. 25. Ale jak na vůz vylezli, voda zas větší byla, vůz se počal potápěti, lidé lomí rukama. A tu chasa mlynářská, to z nejbližšího mlýna, vyjela s malou lodičkou a ten vůz uvázala. 26. K topolům tu vedle cesty, by nebyl převrácený, lidé o pomoc prosili, by byli převeženi. Ta lod'ka byla maličká, museli sami plouti a ty nešťastníky tady museli opustiti. 27. Od půl desáté hodiny až s poledne ve čtyry těch osmadvacet osob bylo ve vodě pod pásy; A z Podhory Josef Honců, to se svým bratrem Janem sedli na svou loďku větší, jeli nešťastným proti. 28. Šťastně pět k břehu převezli, zase po druhé jeli, teď jich do loďky moc vstoupilo, všecky se převrátili. Tu se museli chytati ke křoví a k stromům, loďka převrácená ploula k Josefsthalu v tu dobu. 29. A tu dcera Kateřina vidí loďku samu plout, volá na strýce Johana, aby jí šel hned pomoct, otec že visí na stromě a jiní lidé taky. Hned na jinou loďku vstoupili, těm nešťastným pomohli. 30. Do osmi hodin na večer všecky převezli a za tento hrdinský čin ti tři k odměně přišli. U slavného císařského hradišťského ouřadu, též i Milost Zeměpánu šly hned zprávy v tu dobu. 31. V Mladé Boleslavi taky, a to druhého srpna, Jizera půl druhého lokte přes most tak vysoko šla. Okolní domy, zahrady, luka pod vodou stály, vojenská plavací škola, ta přišla k roztřískání. 32. Právě v poledne z fabriky - a to jedenáct chlapců - chtěli přes most přeraziti, nebo byl čas k obědu. Ale voda čím dál větší okolo mostu byla, takže těm ubozím dětem domů jit zabránila. 33. Museli tu odpoledne přes celou noc státi a v strachu očekávali své poslední hodinky. Rodiče, ti naříkali, Boha za ně prosili, by nepřišli k utopení a šťastně je dostali. 34. Až druhý den při svítání, když vody jsou upadly, s loďkou dva četníci plouli a šťastně je dostali. Sedlák koňma u Benátek byl na poli v tu dobu, byl utopen, pryč odnešen, když chtěl přeplout tu vodu. 35. Ach, co ještě nešťastníků a škod jest naděláno, než Jizera v Labe vteče, není možné k sečtení. I Labe bylo zvodněné a škod moc natropilo, ve Vrchlabí čtyry fabriky, moc domů zbořeno. 36. V Hostinným devětset sáhů dříví Labe pobralo, odtud ploulo k Novým Zámkům a tady jest chytáno. Jeden člověk skrz to dříví do vody jest stržený, ten se octnul v Josefově a tam byl nalezený. 37. Oupa teče k Mašendorfu, tam všecko zaplavila taky hodinu desátou, a to druhého srpna. Mosty, lávky, všecky brala i kameny valila a když k Trutnovu přitekla, fabriku zaplavila. 38. Též i domácí nářadí po vodě jest plynulo, stěny, střechy i dobytek, drůbeže se stopilo. Se psem bouda, on bezhlavý, hlava v řetěze byla, řetěz zůstal ve zdi viset a hlava se utrhla. 39. Orlice byla zvodněna, všeliké zboží nesla, pole, luka roztrhala, stromy s kořeny brala. Z Týniště tři chlapci tady jednu truhlu chytali, ti se všecky utopili, než se smrti nadáli. 40. Labe, Oupa a Orlice, všecky se k Hradci stekly, tam všecky jedno jezero okolo jsou roztekly. A tak všecky v jednu řeku k Litoměřicům hnaly, tam nad obyčejnou vejšku tři lokte se vzedmuly. 41. Též řeka za Karlsbadem náramně se zvodnila, města Kraslic, Falkenau i Neidek zaplavila. Jedenadvacet familií, ach, ti lidé ubozí, voda jim příbytky vzala, oni sotva vyběhli. 42. Též formana s párem koňmi, chtěl přes most přeraziti, voda most i jeho vzala, on byl v proudu tu chvíli. V Sasích Glouchou sedm domů, ty přišly k rozboření, čtyrycetsedm jich vzala, to byl nářek od lidí. 43. V Budějovicích ta řeka náramně se zvodnila, po předměstí se rozlila, ze svých toků vylila. Berounka, Sázava také hrubě se zvodnily, ale že, buď Bohu chvála, tak škod nenadělaly. 44. A když se ty všecky řeky z Čech do Sas vyřítily, tam nadělaly škody, jak udávají noviny. Též taky moc slezské, pruské krajiny jsou zkusily, co se lidí utopilo, ani není k sečtení. PŘÍDAVEK. 45. Oheň v slavném městě v Praze v mlýnech milion škody, v Kometavi, Běly, v Železném Brodě, Bydžově, Pakách, Lomici a jiných městech více, taky mnoho z těch vesnic v té naší zemi české. 46. Ach, Čechové, prosme Boha, by ráčil odvrátiti všecky metly hněvu svého a dal nám požehnání, bysme všecky na tom světě v lásce, svornosti žili a po skončení života na tvář Boží patřili. Amen.