JAN NERUDA: DĚDOVA MÍSA
V kamnech praská, dědek každou chvíli svadlé ruce sobě zahřívá, kolo vrčí, syn si s prací pílí, nádobu si z dřeva vyrývá. Kolečko si divnou píseň šumí, vnoučeti se očka kmitají - "Hele, co náš táta všecko umí, jak mu tříšťky z rukou létají! Dřevo ukradl jsi v panském lese - komu děláš z něho koryto? "Dědovi; - již se mu ruka třese, nádobí už všechno rozbito." "Nauč mne to!" - "Vida toho kluka, nač by tvá to ruka uměla?!" "Až se tobě třásti bude ruka, koryto ti synek udělá!" V kamnech praská, dědek shrben pláče, svadlé ruce syn mu zulíbá, kolo mlčí, vnouče kolem skáče - "Táto, proč se kolo nehýbá?" Knihy veršů (1968) |